24. září 2018 předložila francouzská vláda návrh finančního zákona na rok 2019. Tento návrh bude v příštích týdnech projednáván ve francouzském parlamentu a může být pozměněn. Konečné znění bude schváleno před koncem roku 2018.
Pravidla pro omezení odčitatelnosti úroků
Článek 13 návrhu finančního zákona pro rok 2019 zavádí do francouzského práva pravidla směrnice proti vyhýbání se daňovým povinnostem (ATAD) schválené 12. července 2016.
Plánují se tyto hlavní změny současných francouzských předpisů na omezení odčitatelnosti úroků:
- Horní hranice pro odpočet „nadměrných výpůjčních výdajů“: Nadměrné výpůjční výdaje bude možné odečíst od zdanitelného příjmu společnosti jen tehdy, jestliže nepřekročí ten vyšší z obou následujících limitů: (i) 3 mil. EUR nebo (ii) 30 % očištěného zdanitelného výsledku společnosti (“EBITDA”, tzn. zdanitelný výsledek před úhradou ztráty a bez zohlednění nákladových úroků, odpisů, rezerv a kapitálových zisků/ztrát). Horní hranice 3 mil. EUR se rozumí za hospodářský rok, tedy za období dvanácti měsíců.
- Koncept Safe-Harbor: 75 % nadměrných výpůjčních výdajů překračujících výše uvedenou horní hranici by bylo možné nadále daňově uplatnit, pokud je podíl vlastního kapitálu společnosti stejný nebo vyšší než podíl vlastního kapitálu konsolidované skupiny, do které tato společnost patří. Poměr mezi vlastním kapitálem a bilanční sumou společnosti odpovídá odpovídajícímu poměru konsolidované skupiny, jestliže je první poměr o ne více než dva procentní body nižší než druhý poměr. Konsolidační okruh zahrnuje všechny tuzemské a zahraniční společnosti, jejichž účetní závěrky jsou konsolidovány pro sestavení konsolidované účetní závěrky.
- Nové pravidlo pro podkapitalizaci: Překročí-li částka cizích zdrojů poskytnutých spojenými osobami na začátku nebo na konci hospodářského roku 1,5 násobek vlastního kapitálu společnosti, lze daňově uplatnit nadměrné výpůjční výdaje společnosti jen do výše té vyšší z obou hranic do maximálně 10 % “EBITDA” nebo 1 mil. EUR.
- Možnost přesunu neuznatelných nadměrných výpůjčních nákladů do dalších období: Nadměrné výpůjční náklady, které se na základě výše uvedených pravidel považují za daňově neuznatelné, si bude moci poplatník přesunout do dalších období bez časového omezení, pokud nebyla kapacita společnosti pro odpočet výpůjčních nákladů již zcela využita finančními zatíženími vzniklými v těchto hospodářských letech.
- Přenesení nevyužité nákladové kapacity: Jestliže společnost zcela nevyužije svoji nákladovou kapacitu (tzn. výše úrokových výdajů je pod výše uvedenými hodnotami limitů 30 % EBITDA nebo 3 mil. EUR), lze nevyužitou část nákladové kapacity přenést až pět let do budoucnosti.
- Daňové uskupení: Výše uvedená nová pravidla pro omezení odčitatelnosti úroků platí za určitých podmínek i na úrovni francouzského daňového uskupení.
Tyto nové předpisy se uplatní na období začínající od 1. ledna 2019. Výpůjční náklady připadající od období, které začíná v tento den nebo po tomto datu, by byly tedy dotčeny, včetně těch, které se vztahují na úvěry čerpané před tímto datem.
Zavedení všeobecného pravidla proti zneužití pro oblast daně z příjmu právnických osob
Článek 48 návrhu finančního zákona zavádí všeobecné pravidlo proti zneužití pro oblast daně z příjmu právnických osob. Tato klausule říká, že se při stanovení daně z příjmu právnických osob nemusí při zdanění zohledňovat nepřiměřené uskupení nebo řada nepřiměřených uskupení, jejichž podstatný účel spočívá v získání daňové výhody, která je v rozporu s cílem nebo účelem platného daňového práva.
Tato nová úprava směřuje k implementaci všeobecného pravidla pro zamezení zneužití obsaženého ve směrnici ATAD do francouzského práva a odpovídá přání členských států bojovat proti daňovým únikům jak na úrovni EU, tak i na mezinárodní úrovni. Tato velmi všeobecně formulovaná klauzule umožní daňové správě napadnout daňová uskupení, jejichž podstatný cíl spočívá v získání daňové výhody, v rámci všeobecného právního řízení, aniž by se muselo aplikovat řízení pro zneužití práva. Jelikož je pojem “podstatný účel” širší než dosavadní pojem “výhradní daňový účel” měla by daňová správa tento mechanismus snadněji uplatňovat.
Tato klauzule platí pro období začínající od 1. ledna 2019.
