Ministerstvo financí ČR vydalo dne 22. dubna 2016 v reakci na evropskou směrnici ATAD dokument, jehož cílem bylo vyvolat diskusi o implementaci jednotlivých akčních plánů BEBS do české legislativy. Níže jsou zmíněny některé z konkrétních akčních plánů, které svoji realizaci v české legislativě již mají nebo v blízké době mít budou.
Akční plán 2: Neutralizace efektů hybridních schémat (dvojího nezdanění)
Případů kvalifikačních konfliktů, kdy rozdílné posouzení daňových subjektů účastnících se přeshraniční transakce či rozdílné posouzení podstaty transakce vede ke dvojímu nezdanění je celá řada. Jako příklad lze uvést platbu, která je v jednom smluvním státě posouzena jako daňově uznatelný úrok zatímco ve druhém smluvním státě daňově osvobozena jakožto vyplacená dividenda.
S účinností od 1.5 2016 je v České republice aplikováno pravidlo, podle kterého mateřská společnost nemůže uplatnit osvobození přijatých dividend v případě, že tyto u dceřiné společnosti mohou snížit její základ daně. V důsledku navržené novely bude tato omezující podmínka osvobození rozšířena i na prodej podílu v dceřiné společnosti.
Akční plán 3: Zavedení efektivních pravidel pro zdaňování ovládaných zahraničních společností (CFC pravidla)
CFC pravidla stanoví, že zisky ovládané dceřiné společnosti se sídlem v zemi s nižší úrovní zdanění mohou být zdaněny u mateřské společnosti jako by se jednalo o zisky této mateřské společnosti. Limitem pro aplikaci těchto pravidel je 50 % podíl na dceřiné společnosti.
V České republice není přiznán nárok na osvobození příjmů z dividend a příjmů z převodu podílu přijatých mateřskou společností, pokud dceřiná společnost:
· má sídlo ve státě mimo EU, se kterým není uzavřena smlouva o zamezení dvojího zdanění
· podléhá dani z příjmů, jejíž sazba je nižší než 12 %
Pro aplikaci tohoto omezení postačuje, aby mateřská společnost držela 10% podíl na dceřiné společnosti.
Akční plán 4: Omezení odečitatelnosti úroků
Dle vnitrostátních předpisů většiny evropských států je odečitatelnost úroků omezena pouze na úroky hrazené spojené osobě, přičemž limit tohoto omezení je stanoven s ohledem na poměr mezi dluhem a vlastním kapitálem. V České republice je tento limit stanoven poměrem 4 :1.
Pravidlo navržené OECD by se týkalo i úroků placených nespojeným osobám. Limit daňové uznatelnosti by měl být stanoven na základě poměru úroku ku EBITDA (10-30%). Nové pravidlo by tak postihlo větší počet firem, na jeho plnění by měla vliv nejen výše dluhu, ale i změny v úrokové sazbě.
V době ekonomického růstu jakým nyní Česká republika prohází, je otázkou, jaký vliv by toto nové pravidlo mělo na ochotou podniků investovat do nových projektů.
Akční plán 5: Efektivnější čelení škodlivých daňovým praktikám
Za účelem omezení škodlivého efektu jednostranných závazných posouzení převodních cen byla do zákona o mezinárodní spolupráci začleněna ustanovení týkající se automatické výměny předběžných daňových rozhodnutí a předběžných posouzení převodních cen.
Akční plán 8-10: Přizpůsobení převodních cen ekonomické aktivitě
Česká republika má základní zásadu tržního odstupu zakotvenu v zákoně o dani z příjmu a základní standardy týkající se převodních cen interpretuje prostřednictvím metodických pokynů.
S účinností od 1.1.2015 (poprvé za rok 2014) je povinností společně s daňovým přiznáním vyplnit také přílohu týkající se transakcí se spojenými osobami. Data získaná z přílohy využívá česká daňová správa při výběru rizikových subjektů do kontroly. Jedním z rizikových kritérií je výše licenčních poplatků hrazená mimo státy EU.
Česká republika v současné chvíli nemá ve svých daňových předpisech žádné ustanovení, které by zamezilo přesunu aktiv, jakými jsou duševní vlastnictví nebo patenty, do zemí s výhodnějším daňovým režimem. Ze smluvních výrobců či výrobců ve mzdě se v České republice v posledních letech stali plnohodnotní výrobci, kteří začínají investovat do vědy a výzkumu.
Je otázkou zda by se zdanění při odchodu nemělo aplikovat také při změně funkčního profilu, kdy jsou do zemí s nižší daňovou sazbou přesouvány části produkčního řetězce rutinního charakteru. Motivací pro takovýto přesun nemusí být nižší daňová sazba, ale snaha o úsporu výrobních nákladů z titulu levnější pracovní síly. Problematika přesunu hodnotných aktiv a jejich zdanění do zahraničí, s ohledem na rostoucí mzdy a nedostatek pracovních sil může v České republice brzy nabýt na významu.
V průběhu daňových kontrol je stále častěji aplikováno obecné pravidlo přednosti obsahu nad formou zakotvené v daňovém řádu. Transakce mezi spojenými osobami jsou ověřovány spíše s ohledem na skutečně vykonávané ekonomické aktivity než na smluvní uspořádání mezi účastníky transakce.
